Východní Křivoklátsko, 23. 1. 2016

(vzdálenost: 24 km)

Když jsme se ráno scházeli na konečné metra B – Zličín, začalo sněžit a sněžilo celou cestu busem do Unhoště tak hustě, že byl skoro zázrak, že jsme tam vůbec dojeli. Po příjezdu ale sněžení postupně sláblo a my si mohli vychutnávat krásný zimní den.

Z města jsme vyšli po modré a skalnatým údolím Černého potoka došli k Suchému mlýnu. Zde jsme „přestoupili na žlutou a přes Nouzov došli do Poteplí v údolí Loděnice, kde jsme se s turistickým značením rozloučili a stále méně zřetelnými cestami vystoupali na Vysoký vrch (486 m). Na tomto velmi skalnatém vrchu s náhorní plošinkou stojí dřevěná rozhledna, z níž bývá daleký rozhled. Ten se bohužel díky počasí nekonal, ale přesto jsme alespoň zhlédli blízké okolí.

Po poněkud krkolomnějším sestupu jsme se opět napojili na lesní cestu a po ní došli k silnici. Tou jsme se vydali na západ směrem na Běleč, protože se vedle ní rozléhá velmi zajímavý močál. Jak jsme však zjistili na místě, v zimě je jeho zajímavost pod bodem mrazu, takže jsme bez zbytečného otálení pokračovali dále na romantickou zříceninu hradu Jenčova, kam nás dovedla červená značka. Tu jsme až do konce cesty neopustili. Po cestě jsme si prohlédli prastarý Břetislavův dub a přes Sýkořice jsme došli do Zbečna. Zde jsme se zvenčí podívali na roubený Hamousův statek, užili si pohled na hladinu Berounky pokrytou plovoucími krami a nakonec došli na nádraží.

Asi hodinové čekání na vlak jsme si zkrátili v nádražní „čtyřce“, kde někteří z nás vyváděli z míry obsluhu, dožadujíce se bílého čaje a jiných městských pochutin. Nutno však poznamenat, že paní vrchní se i dotěrným dotazům navzdory chovala velmi profesionálně. Zpáteční cesta skalnatým údolím Berounky s přestupem v Berouně pak byla příjemným závěrem vydařeného dne.

Matyáš Razím

DSC05599 DSC05607 DSC05628

Další fotografie

Copyright © 2020. Powered by WordPress & Romangie Theme.