Kokořínsko, 11. 3. 2017

(vzdálenost: 25 km)

V sobotu 11. března se konal 12. výlet Turistického klubu Přírodovědecké fakulty. Objektem výletu byl Máchův kraj, neboli Kokořínsko. Vedoucí výletu Matyáš by dodal ještě asi další tři názvy, ale pro orientaci to, myslím, takto stačí.

 

27

Tento výlet byl trochu výjimečný. Nemyslím tím, že jsem na něm byla poprvé já, ale tím, že nebyla předem tak úplně známa trasa. Možná si tak Matyáš nechával prostor pro vlastní chybu v orientaci a možná nás chtěl jenom nechat napnuté. Svůj život mu do rukou svěřilo deset výletníků. A udělalo moc dobře.

Je 7:10 a já vybíhám z koleje. Metrem to už nestíhám. Rychlejší to bude pěšky. V Kolik že vyjíždí ten vlak? 7:25? Tak to je v pohodě. Trocha adrenalinu po ránu neuškodí a tak běžím nejkratší cestou. Totiž po magistrále. Vlak vyjíždí ze stanice. To už ale dávno sedím v kupé s dalšími pěti kamarády. Tedy abych to upřesnila. Jedním kamarádem, čtyřmi kamarádkami a Otou, který se přiznal, že je taky holka. Což jsem pochopila z jeho slov „je nás tu dneska hodně holek“.

Cesta vlakem ubíhala nejdřív rychle, pak pomalu. To když jsme přestoupili v Mladé Boleslavi na osobáček do Mšena. Ve vlaku někteří posvačili, někteří posnídali a v půl desáté jsme už stáli na půdě města Mšeno. Ještě udělat společnou fotku s motoráčkem a jde se.

01

Vypadalo to, že bude krásný den. Sice byla celkem zima, ale naštěstí jsem našla ve svém batohu čepici. Při uvítací řeči vedoucího výpravy jsme se dozvěděli, že po celou dobu výletu bude probíhat Matyášův vědomostní kvíz. Je to obdoba AZkvízu. Ale o něco lepší. Při každé správné odpovědi totiž dostanete sladkou odměnu. Buď kolečko diska, věneček, nebo pimsku. Kruh se uzavírá. A já se už těším na další kvízovou zastávku.

V malebném městečku Mšeno si nakupujeme poslední zásoby proviantu, než se vydáme mimo civilizaci. Člověk nikdy neví. Mšeno je zvláštní město. Školu má velkou tak, že si člověk říká, že zde asi není problém s porodností, a přitom má pouze asi 1500 obyvatel.

Dostáváme se ven z města a začíná to zavánět skalami. A Cinibulkem. Vstupujeme totiž na Cinibulkovu naučnou stezku. Stezku rozhodně doporučuji. Srdíčko vám při cestě po ní zaplesá. Ať už jdete v lese v hlubokém údolí, které z obou stran svírají vysoké skály, obdivujete voštiny na skalních stěnách, které tak vypadají jako vosí hnízda, nebo procházíte půl metru úzkou uličkou mezi několik metrů vysokými skalami. V tu chvíli si říkáte, jestli jste vůbec v Česku.

Místo mělo jistě svůj půvab odjakživa, když sem šli i vojáci až ze Švédska. Za třicetileté války tady vyhloubili cestu skálou, kde když jdete, tak ještě dneska tam je slyšet dusot koňských kopyt a řinčení výzbroje.

Procházíme okolo nejrůznějších skalních tvarů. Od žáby, po Tutanchamona. A dokonce vylézáme i po krátké ferratě. Prostě každý si tu najde, co má rád. Na své si tu přijdou i příznivci kulinářství, protože se zde nacházejí i pokličky, které jsou pro CHKO Kokořínsko asi nejznámější. Je to útvar, nad kterým žasnete, i když už víte, jak vznikal. Možná právě o to žasnete víc. Díky Matyášově iniciativě se dostáváme i ke skalní bráně, která neleží na značené stezce a postupně se přibližujeme k hradu Kokořín. Cestou ke Kokořínu nás ale čeká ještě jeden hrad, a sice skalní hrad Nedamy. Dostat se do něj vyžaduje trochu kamzičích schopností, ale rozhodně to stojí za to.

37

Na výletě jsme ale neobdivovali pouze přírodní krásy, ale i ty architektonické, když jsme procházeli malebnými Jestřebicemi. Byly zde krásně opravené roubené chaloupky a statky, ale své kouzlo měly i ty, na kterých byla znát známka času.

Pomyslným cílem výletu byl hrad Kokořín, kde jsme měli i poslední kvízovou zastávku a následné vyhlášení vítězů. Po lítém boji vyhrál Ota (vytoužené DVD). Já jsem byla druhá a vyhrála jsem vytoužené pexeso, ale to jenom kvůli tomu, že nás Šimon, který byl třetí, nechal vyhrát. A před námi bylo už jenom posledních šest kilometrů zpátky do Mšena na vlak, který jsme nakonec stihli. A nejen pro to, že měl trochu zpoždění.

Tímto bych chtěla za celou skupinu poděkovat Matyášovi, který pro nás připravil tento výlet i jeho zábavnou náplň. A i když to byl můj první výlet, tak rozhodně nebude poslední. 🙂

 

Jana Nosková

 

Fotogalerie (foto: Otomar Gottstein a Matyáš Razím)

Fotogalerie 2 (foto: Šimon Kolář)

 

Copyright © 2020. Powered by WordPress & Romangie Theme.